Velká

Velká země, velký závod, velká hlava a taky velké zklamání. A co tak Velká pardubická? Její 119.ročník právě skončil a ještě jsem nestihl "zavřít ústa". Na start se postavilo 25 koní a konkurence byla obrovská. 4 Angličani, jeden Ir a jeden Francouz. Kromě nich samozřejmě naše kompletní špička, v čele s jezdecem Bartošem na klisně Sixteen, největší favoritce dostihu. Rozhodně nejsem fanoušek dostihového sportu, ale Velkou si nenechám ujít skoro nikdy. Asi kvůli tradici, atraktivnosti a dramatičnosti. Taky kvůli Váňům. Letos to dopadlo vyjímečně. Josef Váňa st. ve svých skoro 57 letech pošesté vyhrál. Ono to vypadá tak snadno. Kluci se svezou na koníkovi. Ale skutečnost je ta, že jde o sport velmi fyzicky náročný. Kromě dokonalé váhy, musí mít jezdci ještě lepší kondici. Váňův výsledek je proto fantastický. Méně radosti můžeme mít z fotbalu. Porazili jsme sice Polsko 2:0, ale Slovensko podlehlo Slovinsku 0:2 a tím je náš postup na MS pouze v rovině teorie. A taková to byla "lehká" skupina! Jenomže po velkých očekáváních, přichází často velká zklamání. Postup se zdál být po losu hotovou záležitostí. Příště by nám slušela velká skromnost!