14. 10. 2009

Lopata

Tak už ji konečně mám! Koho? No přece lopatu na sníh. Vydal jsem se do OBI (není to reklama?) a oni ji tam měli. Takovou krásnou, v kombinaci dřevo a plast. Ten plast je modrý, což je jediný nedostatek oproti lopatě, kterou jsem loni zničil. Ta byla žlutá, ale jinak úplně stejná. Potvrdilo se, že mám ukrutnou sílu. Zajel jsem pod led a ozvalo se plastové "křup!" Ten plast má velkou výhodu. Lopata je díky němu opravdu velmi lehká a dobře se s ní manipuluje. Nevýhodou je, že plast může prasknout. Cestou MHD jsem s lopatou vyvolával pozdvižení. Velmi se smrákalo, až takové sněhové mraky se po obloze honily. A tak jsem byl dokonce tázán, zda se nějaká kalamita blíží. Musel jsem spolucestující uklidňovat. Zatím ji mám doma a dívám se na ni v předsíni. Venku je počasí, že by psa nevyhnal a z nosu mi teče, jako by bylo 15 pod nulou. Ale lopata má právo zatím odpočívat. Zima může být dlouhá a tuhá. 

Žádné komentáře:

Okomentovat