Medvěd

V sobotu jsme vyrazili k Medvědovi. K tomu černému, který stojí v temném lese. S R. jsme to plánovali už dlouho. Ale tam se nedá chodit každý víkend. Byla to spíš výjimka. Svezli jsme se kousek Citroušem a už jsme tam byli. Venku hořely svíčky a příjemný interiér lákal k návštěvě. Podle známého číšníka na místě jsme měli vlastně štěstí. Normálně bývá plno a bez rezervace skoro není šance na volný stůl. Ach jo, ta krize! Věřil bych tomu o víkendech, ale byli jsme ujištěni, že např.v úterý večer si nebylo kam sednout. Takové normální úterý to bylo. Zapojil jsme se do místní akce, což byly zvěřinové hody. Kančí výpečky mi chutnaly, jen doufám, že je neodřezávali z toho kance, jehož hlava ční ze zdi do restaurace. Ani P.nepohrdla zvěřinou. Nechci dělat reklamu, ale U černého medvěda se sedí velmi příjemně. Komu se bude chtít do temného lesa, ať dlouho neváhá. Přemýšlím nad  podzimem. Jak se ochladí, začíná člověk myslet na jídlo. Asi je to psychika. Co kdyby zima byla tuhá? Je potřeba nadělat tukové zásoby. Díky medvěde! Nevím sice, kdy se zase uvidíme, ale mám pocit, že přežiji zimu. A to není tak špatná perspektiva.