Matýsek

Dnes umřel Matýsek. Strašně rychle a ještě víc podivně. Večer jdu na pivo a měsíc se nemodlím. Víc k tomu nemám. Je tu ticho a smutno.

Vrtulník

V den státního svátku mi nad hlavou neúnavně kroužil vrtulník. Říkali jsme si s kolegou, jestli je to ten falešný policejní, o kterém v tomto týdnu psali na NETu. Ne, byl pravý. Ti policisté, které jsem pak potkal, byli praví také. Bylo jich plné nádraží a moje oblíbená Havlíčkova ulice. Chvilku jsem si myslel, že je tím kordónem uzavřená. Ale protože vždy chodím z práce Havlíčkovou, nebral jsem ten kordón až tak vážně. Před poliklinikou bylo srocení lidu. Přitom shromáždění a pochod zakázala radnice a radikálové prohlásili, že nepřijedou. Už jsem párkrát zažil tyto "oslavy" a pamatuji si z toho jen: "Nic než národ!", "Antifa - cha cha cha" nebo výkřiky protistrany: "Antifa, proti fašismu". Dnes jsem neslyšel nic, jen mám před očima černo z těch těžkooděnců. Ani nevím, jak všechno proběhlo. Nebyl jsem čumil. I čumilové někdy dostávají do čumáku. A je skoro jedno, jestli od radikálů nebo od policie. Ten vrtulník jsem slyšel ještě doma. Tak zase za rok při oslavách! My hloupější jsme slavili prací. A přitom jsme se mohli báječně vyblbnout na ulici. Jsem tak přízemní!

Medvěd

V sobotu jsme vyrazili k Medvědovi. K tomu černému, který stojí v temném lese. S R. jsme to plánovali už dlouho. Ale tam se nedá chodit každý víkend. Byla to spíš výjimka. Svezli jsme se kousek Citroušem a už jsme tam byli. Venku hořely svíčky a příjemný interiér lákal k návštěvě. Podle známého číšníka na místě jsme měli vlastně štěstí. Normálně bývá plno a bez rezervace skoro není šance na volný stůl. Ach jo, ta krize! Věřil bych tomu o víkendech, ale byli jsme ujištěni, že např.v úterý večer si nebylo kam sednout. Takové normální úterý to bylo. Zapojil jsme se do místní akce, což byly zvěřinové hody. Kančí výpečky mi chutnaly, jen doufám, že je neodřezávali z toho kance, jehož hlava ční ze zdi do restaurace. Ani P.nepohrdla zvěřinou. Nechci dělat reklamu, ale U černého medvěda se sedí velmi příjemně. Komu se bude chtít do temného lesa, ať dlouho neváhá. Přemýšlím nad  podzimem. Jak se ochladí, začíná člověk myslet na jídlo. Asi je to psychika. Co kdyby zima byla tuhá? Je potřeba nadělat tukové zásoby. Díky medvěde! Nevím sice, kdy se zase uvidíme, ale mám pocit, že přežiji zimu. A to není tak špatná perspektiva.

Socky

Tak jsem na iDnes napsal další blog. Jmenuje se Definice socky. Trochu jsem se prošel tím blogem zpátky a nestačím se divit. Jsou tam i články, na které si skoro nepamatuji. Tolik už jsem toho napsal. Socky si vedou dost dobře. Čtenost kolem 650 a karma hodně přes 17. P.mě pochválila, že jsem se obešel bez politického tématu. Pořád zůstává ve hře, že bych psal i na blog Živě.cz. Tam bych samozřejmě vybíral čistě odborná témata z oblasti IT. Ale musel bych se vrátit k podrobnějšímu přehledu o těchto věcech. Byl by to už třetí blog. Jeden tento "osobní", druhý na iDnes "společensko - politický" a ještě třetí na Živě, vyloženě "odborný". No nechám si to projít hlavou. Budou dlouhé zimní večery... Dnes jsem chtěl být na hokeji s Třincem, ale mám práci. A tak jen dopoledne jsem vyřídil co bylo potřeba a napsal Socky. O čem to je? Především o nadřazenosti některých lidí, kteří se na mnohé kolem sebe dívají skrz prsty. Prostě o maloměšťácích. Toto slovo mi bylo vždy protivné. Když ho slyším, vidím před sebou snůšku nejhorších vlastností. Jinak je vše jak má být. Počasí nestojí za nic, tak mě aspoň potěšila Slavia, která ve Valencii nečekaně remizovala 1:1 a měla i na víc. Před námi je volný víkend a v neděli nad ránem se posunuje čas. Takže si přispíme. Hurá.

PES

Psi mohou být různí. Někteří se mi líbí, jiní zase vůbec. Dnes bych chtěl zmínit jednoho, který neštěká, ani nekouše. Jeho správné jméno je PES10 nebo PES2010. A co znamená PES? Pro Evolution Soccer. Je to PC hra, opravdu kvalitní fotbalová simulace. Nic proti FIFA10 od EA, ale s úrovní PES10 se nedá srovnat. Nejde ani tak o grafické zpracování, jako spíš o systém hry samotné. Nevím  jak toho v Konami dosáhli, ale když se dívám na pohyb hráčů v jejich hře, jako bych se díval na TV přenos. Další výhodou PES je, že střílení gólů je o něco složitější, než ve FIFA. Proto je PES blíže realitě. Pohyb hráčů je skvělý a i když ovládání není zrovna snadné, dají se odehrát vynikající zápasy. PES se sice nemůže pochlubit oficiální licencí, ale i tak v něm lze nalézt dostatek klubů světového fotbalu. FIFA sice udělala výrazný pokrok, ale kdybych měl někomu dávat doporučení, musel bych být velkým zastáncem PES2010. Lepší sportovní hru v současnosti najdete jen těžko.

Karolína

Tak mi vyhodili Karolínu. Kdo? SMS-kující diváci Superstar. To jim nikdy nezapomenu, protože Karolína pro mě prostě byla nejlepší. Slyšitelně školený hlas, skutečně svěží vzhled a 26 let, známka jisté vyzrálosti, oproti ostatním "pipinám".  Uznávám, že mezi děvčaty v soutěži je pořádná konkurence. Ale proč Karolína? Je mi to líto. Bude mi chybět. To se o ostatních vyřazených rozhodně říct nedá. Galisová (prý skandalistka) snad pozná, že kromě zásobování bulváru je potřeba v pěvecké soutěži i trochu zpívat. Model Machala se stal krutým omylem poroty, protože se tak daleko vůbec neměl dostat. Stejně tak Lacko, zpívající jen ve vzácných chvilkách. Je to zajímavé. Superstar jsem už dávno odepsal. Kromě prvního ročníku jsem žádný další "neprožíval". Tak proč teď? Asi kvůli Karolíně.... Ale ta je najednou pryč. A tak budu držet palce Leoně. Ta by mohla svým hlasem klidně posunovat vagóny. A je docela možné, že by mohla posunout i vkus některých diváků. Budu to sledovat. Stejně tak zatím celkem vtipné moderování soutěže. Jen aby to vydrželo.

Protiva

Jsem protiva. Vzpomenu si vždycky na Šimkovo: "To je dědek! Ale nepříjemnej!" Cítím se tak, během svého nachlazení. Přesně jako protivný dědek. Na druhé straně, který dědek by se šel "léčit" na hokej? V pátek jsem totiž pocítil náhlý návrat formy. Jen jsem nedomyslel to protivné vlhké a studené počasí. A tak víkend prožívám jako protivný dědek. To mám za to. Stejně jsme prohráli s Libercem 0:4. Byl to nedůstojný výkon, kdy jsme za celý zápas neukázali nic. O důstojných výkonech jsem přemýšlel i při sobotním Superstar. Někteří pěvci se dostali  tak daleko, ale zpívat neumí. Jak je to možné? Ptám se, jestli náhodou v sítu castingů a předkol, nezůstal někdo lepší. Určitě ano. Ale jde v Superstar jen o zpívání? Jistěže ne. Jinak by nebylo možné, aby se "model" Machala dostal tak daleko a "hvězdný pěšák" Lacko taktéž. Jo na hokej a zpívání jsem prostě odborník! Na protivného dědka slušný výkon....

Bořek

Tak mi napsalo UPC. To je ta společnost, jak mám od ní připojení k internetu a kabelovou TV. Občas mi píšou maily, ale většinou jsou v nich faktury. Dnes mi přišla soutěž, s Bořkem Stavitelem. Prý jak se jmenuje jeho míchačka. Možnosti jsou a) Helča b) Julča c) Vendula . Tak, a jsem v koncích. Budu se muset poradit s malým R., jedině ten by to snad mohl vědět. A jaká je výhra? Každá 200-stá správná odpověď, vyhrává vstupenky na show s Bořkem Stavitelem. Tak to se mi moc nelíbí. Možnosti ověření nejsou totiž žádné. Kdyby UPC vzalo všechny správné odpovědi, hodilo je do Julči a pořádně zamíchalo, dalo by se takové soutěži věřit víc. Tak třeba jindy. A ještě něco. Nepodceňovat Bořka! Je to snad jediný současný dětský hrdina, který má aspoň vzdáleně něco společného s prací. Obávám se však, že v budoucnu se jen málo dětí stane stavitelem. To jen z obdivovatelů Harryho Pottera se stanou kouzelníci. Budou kouzlit s čísly, veřejným míněním, spotřebitelským chováním nebo třeba historií. Tak jak se jmenuje ta míchačka? Poradí mi někdo?

Lopata

Tak už ji konečně mám! Koho? No přece lopatu na sníh. Vydal jsem se do OBI (není to reklama?) a oni ji tam měli. Takovou krásnou, v kombinaci dřevo a plast. Ten plast je modrý, což je jediný nedostatek oproti lopatě, kterou jsem loni zničil. Ta byla žlutá, ale jinak úplně stejná. Potvrdilo se, že mám ukrutnou sílu. Zajel jsem pod led a ozvalo se plastové "křup!" Ten plast má velkou výhodu. Lopata je díky němu opravdu velmi lehká a dobře se s ní manipuluje. Nevýhodou je, že plast může prasknout. Cestou MHD jsem s lopatou vyvolával pozdvižení. Velmi se smrákalo, až takové sněhové mraky se po obloze honily. A tak jsem byl dokonce tázán, zda se nějaká kalamita blíží. Musel jsem spolucestující uklidňovat. Zatím ji mám doma a dívám se na ni v předsíni. Venku je počasí, že by psa nevyhnal a z nosu mi teče, jako by bylo 15 pod nulou. Ale lopata má právo zatím odpočívat. Zima může být dlouhá a tuhá. 

Věšáky

Počasí dnes vykročilo podzimní nohou. Ochlazení, déšť, sychravo. A má být ještě hůř. Jde to rychle. Ještě ve středu jsem si jezdil na kole v tričku a bermudách. Dnes bez deštníku ani na krok. Proč jsou dnes tématem věšáky? Protože věšák se říká třeba krásnému gólu z dálky ve fotbale, případně výborně umístěné střele v hokeji. To byl ale věšák! Věšáky mohou být taky na prádlo. A zrovna ty jsem si dnes pořídil. Samozřejmě v Lídlu, protože tam mají vždy nějakou užitečnou blbinku, která potěší. Tyto věšáky se dají zavěsit třeba na balkón, nebo taky topení. To je vynález! Kromě prádla se dá věšet i hlava. To dělají všichni příznivci fotbalu, protože MS je v troubě. Hlavy také začínají věšet příznivci Lisabonské smlouvy, protože prezident Klaus ji nepodepíše a nepodepíše. Já také věším hlavu. Ale především kvůli situaci na právnické fakultě v Plzni. Musím ji totiž považovat za největší polistopadový celospolečenský průser. A to už za věšení hlavy stojí. Dnes večer budou věšet hlavy i vyřazení účastníci Superstar. Ani kvůli fotbalu, ani kvůli smlouvě, dokonce ani kvůli počasí. Jen a pouze kvůli tomu, že pro některé soutěž skončí. Dostanou málo SMS hlasů. Já posílám svým novým věšákům na prádlo hlasů nejmíň 5. Jsou to plastoví vítězové  dnešního dne.

Velká

Velká země, velký závod, velká hlava a taky velké zklamání. A co tak Velká pardubická? Její 119.ročník právě skončil a ještě jsem nestihl "zavřít ústa". Na start se postavilo 25 koní a konkurence byla obrovská. 4 Angličani, jeden Ir a jeden Francouz. Kromě nich samozřejmě naše kompletní špička, v čele s jezdecem Bartošem na klisně Sixteen, největší favoritce dostihu. Rozhodně nejsem fanoušek dostihového sportu, ale Velkou si nenechám ujít skoro nikdy. Asi kvůli tradici, atraktivnosti a dramatičnosti. Taky kvůli Váňům. Letos to dopadlo vyjímečně. Josef Váňa st. ve svých skoro 57 letech pošesté vyhrál. Ono to vypadá tak snadno. Kluci se svezou na koníkovi. Ale skutečnost je ta, že jde o sport velmi fyzicky náročný. Kromě dokonalé váhy, musí mít jezdci ještě lepší kondici. Váňův výsledek je proto fantastický. Méně radosti můžeme mít z fotbalu. Porazili jsme sice Polsko 2:0, ale Slovensko podlehlo Slovinsku 0:2 a tím je náš postup na MS pouze v rovině teorie. A taková to byla "lehká" skupina! Jenomže po velkých očekáváních, přichází často velká zklamání. Postup se zdál být po losu hotovou záležitostí. Příště by nám slušela velká skromnost! 

Haškové

Tyto dny jsou ve znamení Hašků. Kolik jich znám? Tak třeba Jaroslav Hašek, autor světoznámého románu Osudy dobrého vojáka Švejka. Nebo Michal Hašek, toho času jihomoravský hejtman. Také jsem znal jednoho herce, který se jmenoval Hašek. Ale o nich to dnes nebude. Musím připomenout Dominika Haška a jeho včerejší výkon, který jsem sledoval přímo na zlínském stadiónu. Při prvním góle se mu brusle zasekla v rýze a i tento mimořádný gólman se klasicky "natáhl". Možná i díky tomuto zaváhání porazil Zlín Pardubice 4:2. Tím se dostal na první místo extraligové tabulky. Ale sezóna a její základní část, budou ještě nekonečně dlouhé. Proto se radujme jen opatrně. Nemohu nepřipomenout Haška Ivana. Ten, ve své dvojjediné roli předsedy fotbalového svazu a reprezentačního trenéra, dnes prožije krušný večer. Fotbalová reprezentace sehraje klíčový duel s Polskem a postup na MS. A to ještě musíme na dálku fandit Slovensku, aby porazilo Slovinsko. Až tak se zamotala situace v naší kvalifikační skupině. Počasí se zhoršilo a tak se možná bude hrát za deště. Že prší, mi moc nevadí. Mám pracovní víkend, což mě tentokrát dost mrzí. Nemůžu do Olomouce na výstavu exotického ptactva. Tak jsem se od Hašků dostal až k exotům. A pak se divím, že nemám uspořádané myšlenky. Jde to vůbec?

Kalamita

Tak nás potkala kalamita. P.večer vpadla do dveří a volala na mě: "Máš to napuštěné?" Opravdu jsem se zarazil. V poklidu sedící u TV, jsem  neměl napuštěného vůbec nic. Pak se to vysvětlilo. Dole ve vchodě potkala  vodaře, kteří přišli oznámit kalamitu. Ve vedlejším domě je něco s potrubím. A tak budou kopat a hlavně zastavovat vodu. Na jak dlouho? To samozřejmě netuší. A tak jsem začal napouštět všechno, co jsem doma našel. Do rána daleko a cisterna s vodou zatím nikde. Bez vody je zle. To je jasné. Na malou chvilku jsme se mohli vžít do pocitů lidí, kteří ve světě mají přístup k vodě komplikovaný, nebo vůbec žádný. My to do rána vydržíme. Oni to musí vydržet většinou celý život. My splachujeme pitnou vodou WC. Pro ně je doušek pitné vody otázkou života a smrti. Svět není spravedlivý, ani normální. Proč např.už dávno neexistuje technologie, pro využití dešťové vody v panelových domech? Právě na to splachování. Proč voda z dřezu odchází do odpadu, když by se s ní dalo ještě spláchnout? Nejsem ekologický fanatik, ale s vodou naše údajně vyspělá společnost plýtvá. A kdyby jenom s ní. Ne, nečekal jsem na kalamitu, abych "prozřel". Plýtvám nerad už dlouho. A budu se snažit ještě víc, abych neplýtval.

Sleva

Říká se: "Nechci tu slevu zadarmo". Včera jsem jednu získal. To bylo tak... Volné dny jsou vhodné k odpočinku, ale taky  třeba k tomu, někam si vyrazit. A tak jsem si naplánoval účast na extraligovém utkání. Hodně se o něm psalo. Jednak se hrálo o čelo tabulky a taky vzniklo malé napětíčko, kvůli zranění našeho hráče, hráčem soupeře, v letním pohárovém utkání. Sešla se největší návštěva dosavadního průběhu sezóny a to i přesto, že bylo úterý. A v úterý je skoro vždy diváků méně. Před stadiónem jsem se zařadil do řady "klubová sedadla". To nebude to pravé pro mě. Přesun do řady "k stání", následoval velmi rychle. Byl jsem poslední. A měl jsem štěstí. Dostal jsem neodolatelnou nabídku na lístek se slevou. Ušetřil jsem celých 30 Kč. Nějakému pánovi nepřišel kamarád a tak jsme se dohodli. A měl jsem slevu, která nebyla zadarmo. Samotné utkání s Vítkovicemi nabídlo velmi kvalitní hokej, s parametry zápasů play-off. Výsledek 3:2 po samostatných nájezdech byl vyvrcholením snahy a nasazení našich hráčů. Příjemný podvečer jsme zakončili s R. a Z.na Novestě, sledováním osmifinále MS ve fotbale 20-ti letých. Naše reprezentace bohužel podlehla Maďarsku na pokutové kopy. Závěr jsem viděl až doma. Stejně tak s P.závěr Ano, šéfe!, tentokrát z restaurace v Liberci. Byl to vydařený den. Přemýšlím, kdy zase budu mít slevu. Jakoukoliv. Zase jenom tehdy, když budu ve správný čas, na správném místě.

Derby

Včera byl opravdu krásný podzimní den. Sluníčko střídavě hřálo a mizelo, to podle mraků, které se honily po obloze. Díky společnému volnu s P. a samozřejmě i díky cenové akci, jsme vyrazili do pizzerie. Mnoho novinek a pizza za polovic každé pondělí. To už stojí za využití. Malá procházka a vyhřívání se na lavičkách. Kdy se to zase podaří, na začátku října? A to se čekají teplotní rekordy v tomto týdnu. Bránit se jim nebudeme. Večer derby pražských "S". Vyprodaný stadion, u TV obrazovek dychtivé tváře diváků. Veliké očekávání a ještě větší zklamání... Jako slávista nemůžu jásat nad výsledkem 0:1. Ale předváděná hra mi vadila daleko víc. Toto mají být naše nejlepší kluby? Slávii chybí dobrý stoper, krajní obránce, který umí bránit, tvůrce hry a koncový útočník, schopný střílet góly. Slavii chybí kostra mužstva. Je to smutný pohled, po všech těch nákupech a přesunech v kádru. Ale nejen fotbalem je kulturní člověk živ. Co třeba Superstar? Začalo vyřazování a s ním i převeliké dojímání. Jedno oko nezůstalo suché! Dokonce i polovina poroty ronila slzy proudem. A to jsme teprve na začátku. Zůstal jsem chladný. Spíš bych zabrečel nad tím fotbalem. Ale to by do televize určitě nedali.

Nová doba

S podzimem přicházejí nové nápady. Jeden z nich se rodil už dlouho. Změnit způsob blogování na osobním webu. A tak jsem kromě pofilu na stále populárnějším Facebooku, vytvořil blog na Blogspotu. Vše bude svým způsobem propojeno na mé stránky. Co to přinese? To je otázka... Zatím především jiný styl psaní, než nabízely mé původní "deníčky". A že jich už bylo! A tak nenabídnu den po dni "všední" události, ale chci směřovat k zajímavějšímu obsahu. Jak se mi to podaří nevím. Ano, každý den se něco děje. Na tom trvám.  A tak si vytvářím svobodnější prostor. Deníčky se už stávaly malou otročinou. Psát mě baví pořád stejně dál. Budu samozřejmě pokračovat i v blogu na serveru iDnes. Tam je i přes všechny nedostatky, celkem značná zpětná vazba. Jak často se dostanu k psaní netuším. Budu rád, když to bude co nejčastěji.