Základka

Včera jsem udělal chybu. Viděl jsem jednu z podzimních "pecek", které nám připravily naše milé TV kanály. Ano, kanály. Seriál Základka totiž musí z kanálu nutně pocházet. Vrcholem humoru zde bezpochyby bylo kopání do medicimbalu, dýchání do papírového sáčku a školník zavěšený na laně. Také jsem o laně popřemýšlel. Autorům by jedno pevné kolem krku docela slušelo. Snad to byla i výhra. Viděl jsem první a spolehlivě i poslední díl, tohoto veledíla. Pokud i Gympl a Obchoďák dosáhnou podobné intelektuální úrovně, začnu se těšit na blížící se údajný konec světa. Šanci dám jen poslední sérii Zdivočelé země a to jen z tradice, když jsem už ty předchozí přežil. Vypadá to, že podzim přinese úsporu za energie a hodně přečtených knížek. Takže jsem vlastně včera ani chybu neudělal. Udělal jsem dobře.

Sahara

Island, nebo Sahara? To je prosím dilema! Zatímco ještě minulý týden jsme si užívali chladných rán, prý chladnějších než na Islandu, tak tento týden očekáváme horký, přímo saharský, vzduch. Teploty mají atakovat 40ti stupňovou hranici. Nejsme na ně zvyklí, v našem prý mírném podnebném pásu. Jeho mírnosti však přestávám s léty tak nějak věřit. Kdyby náš vzduch byl jen o málo více vlhký, nezadal by si se vzduchem středomořským. Jenomže míti středomořské klima bez moře, to je opravdu peklo. Ale přece si nebudeme stěžovat, že je krásně. Toto léto bylo přece mimořádně vydařené. Na kole jsem zatím najezdil více kilometrů, než za několik let zpětně. Využívám aplikaci Endomondo pro Android, která pomocí GPS dokáže sledovat rychlost, ujetou vzdálenost, spálené kalorie a také zaznamenává trasu. Těším se více na podzim, kdy teploty budou přijatelnější. V saharském klimatu to není na velké výkony, ani pod dozorem Endomonda.

Léto

Poslední můj příspěvek se jmenoval "Jaro", takže název dnešního aktuálního se přímo nabízí. Letní měsíce jsou právě na přelomu a srpen klepe na dveře. Nebo mnohem výstižněji - srpen dveře už rozrazil. Asi bych měl slíbit, že další text se rozhodně nebude jmenovat "Podzim", protože by to znamenalo, že ho napíšu až za několik měsíců. Událostí bylo tolik, že mi bylo líto vybírat jen některé. Tak například, proběhlo MS v ledním hokeji. Pak proběhlo fotbalové Euro a momentálně probíhají Olympijské hry. Zvláštní je, že píšu zrovna v týdnu, kdy odcházím do práce v 5:30 a vracím se pravidelně v 16:30. Asi se dostavila potřeba relaxu skrze psaní. Na blogu iDnes.cz jsem se vyjádřil naposledy právě v čase konání MS v hokeji a článek to byl opravdu úspěšný, s celkem 18 tisíci čtenáři. Euro jsem měl tu možnost částečně prožít během dovolené na Maltě a byl to opravdu zážitek, stejně jako celá Malta a dojmy z ní. Krásná země, plná zajímavostí, památek a přírodních krás. Jenom dobře, že jsem nedal na hlasy, že je nudná. To tedy rozhodně není a každému ji mohu jedině doporučit. No a protože je léto, bude to pro dnešek všechno, abych se příště vrátil a o nějaké dojmy se zase podělil.

Jaro

Jaro je tady. Teď myslím samozřejmě jaro kalendářní a ne např. Jaro Slávik. Uhodilo až nechutné teplo. Odvážlivci začali běhat polonazí, my staré konzervy se potíme v univerzálním oblečení. Jinak je také hodně veselo. Sotva se usadil prach na Holešovské výzvě, jsou VVerky už zase v depresi. Kristýýý po těžkém, opravdu hodně těžkém francouzském víně, zase chtěla ředitelovat zeměkouli, aby se později ukázalo, že se jí jen motala hlava a jazyk. Vrcholí hokejové play-off, pro Zlín trochu nešťastným způsobem, protože jsme v těžce vybojovaném čtvrtfinále podlehli Plzni v sedmém zápase, kdy se utkání lámalo na sporném góle nególe po odpískání kvůli posunuté brance. Vzápětí Plzeň byla pokořena Kometou Brno a tak nás čeká finále Pardubice - Kometa. V USA se už zase střílelo na jedné z univerzit, střelec doslova postavil ke zdi 7 lidí. Taky máme nějakou novou MISS, takže na večírcích už bude opravdu nával. ČT začala vysílat úplně nové TV zprávy, které jsou nové především v tom, že padáka dostal jeden z dvojice redaktorů a celá podívaná probíhá ve stoje. Virtuální studio je virtuální trochu jinak, než bylo před tím. Inovace jako kráva. Zamotává se čelo Gambrinusligy, Sparta pod Hřebíkem už zase nechce titul. Raketově se blíží MS v hokeji, ME ve fotbale a letní Olympiáda v Londýně. Ani se nenadějeme a budeme se zase oblékat do podzimních plískanic. Dá-li Bůh a Vít Bárta, tak už to bude možná bez utrápených VVerek v depresi. No a pak je stejně konec světa, takže co.....

Gingerbread

Po měsících nekonečného odkládání ze strany LG, jsme se jako majitelé chytrých telefonů tohoto výrobce, konečně dočkali aktualizace na verzi Android 2.3.4 Gingerbread. Je pravda, že jako majitel brandovaného telefonu jsem se zpožděním počítal, ale přece jen, těch oficiálních vyhlašovaných termínů bylo už trochu moc. Verze 2.2.2 Froyo pracovala více než spolehlivě a ve svém Optimus Blackovi P 970 jsem nezaznamenal téměř žádné zásadní problémy. Systém jsem považoval i za dostatečně odladěný a stabilní. Gingerbread (perník), přináší několik novinek a drobných vylepšení. Z těch nejviditelnějších jsou to 4 nové aplikace (většinou zaměřené na službu Google+) a lepší podpora některých multimediálních formátů (osobně mám ověřenou lepší podporu formátu *.wmv). Výrobce slibuje zvýšení výdrže na jedno nabití baterie. To zatím nemohu zcela posoudit. Co však nelze přehlédnout, je rychlejší pohasínání systémových podsvícených kláves, ve spodní části přístroje. Snad se úspora energie baterie nebude odvíjet jen podle tohoto vylepšení, jakkoliv je diskutabilní. Dá se na to zvyknout, ale neinformovaný uživatel, může být nepříjmeně překvapený faktem, že po klávesách šátrá víceméně po hmatu. Celkový dojem je příznivý, i aktualizace samotná byla naprosto bezproblémová. Během ní je sice uživatel varován, že přijde o uživatelská data a aplikace z Marketu, ale nic takového se v reálu neděje a všechno zůstane zachované. Po necelých 10 minutách je telefon aktualizovaný. Subjektivně je nový systém svižnější a jádro zřejmě mnohem lépe hospodaří se systémovými prostředky. Na léto je předběžně přislíbená aktualizace na Ice Cream Sandwich, ale kdo ví, jaký bude nakonec vývoj. Novinek se na trhy tlačí neuvěřitelné množství a podpora starších modelů tak zůstává zatím v rovině spekulací.

J.J. a M.F.

Nedá mi to, abych se nezmínil o dvou oslavencích. Oba jsou velmi známí, oba se prosadili za mořem v USA. Ten první slaví 40 let, druhý rovnou 80. Populární "Džej Džej" Jaromír Jágr a neméně populární Miloš Forman. Měl jsem na oba vlastně velké štěstí. Zažil jsem je přímo při vrcholech jejich kariéry. Na Jágra mám opravdu zajímavou vzpomínku. Viděl jsem ho v jeho úplně prvním ligovém zápase. Sám na něj kdysi vzpomínal. V tehdejším Gottwaldově jsme stáli na tribuně a jen němě zírali, jak nějaký dorostenec s košíkem na obličeji, proháněl naše obránce. Už tehdy byl u mantinelu absolutně nepřekonatelný. Doslova si vodil naše hráče. "Jágr, kdo to je Jágr?", musím se ještě teď smát kamarádovým slovům. Už víme úplně přesně, kdo je Jágr. Nejen podle mě, asi nejlepší hráč ledního hokeje. Pro mě osobně překonal i Gretzkého nebo Lemiuxe. Možná ne čistě statisticky, ale celou kariérou ano. A to ještě nekončí. Podívám-li se na jeho současné působení v NHL, nevypadá to, že by chtěl nebo musel končit. Pravda, bylo i období, kdy jsem Jágra nemusel. Některá jeho vyjádření, nebo výkony nevýkony v reprezentaci, mě rozhodně nepřesvědčily. Zlomilo se to Naganem a pozdějšími úspěchy na různých turnajích. Jágrův význam pro reprezentaci se stal obrovským a jeho hra gradovala. Pokud by se vyhlašoval mistr světa ve hře u mantinelu, kraloval by Jágr mnoho let. Je v ní nejlepší, lepšího neznám. Samozřejmě mě zasáhly i filmy Miloše Formana. I když jsem jeho tvorbu ze zlaté éry let šedesátých mohl sledovat až později. Pokud vezmu filmy, které natočil již v Americe, nevím snad o jediném, který by se dal označit za slabý. Je pravda, že Ragtime nebo Takking Off nedosáhly velkého ohlasu, ale slabé rozhodně nejsou. A pak už jsou jen samé pecky. Přelet nad Kukaččím hnízdem, Vlasy, Valmont, Amadeus, Muž na Měsíci, Lid versus Larry Flint nebo Goyovy přízraky. Zajímavostí jistě je, že kritika nejvíce ztrhala film Valmont, Forman chtěl pak s filmováním dokonce úplně skončit. Velmi zajímavý je pak jeho příspěvek do dokumentárního filmu Viděno osmi, o letních Olympijských hrách v Mnichově 1972. Dva Češi, kteří zanechali ve světě velmi významnou stopu. Sám jsem zvědavý, jestli se můžeme i do budoucna těšit na podobně výrazné osobnosti.