Madeira

Na Madeiře sprchlo. Ostrov právě prochází obdobím dešťů. Tentokrát to ale příroda krapítek přepískla. Přívalové deště a velmi silný vítr způsobily společně hotovu katastrofu. V hornaté krajině mělo jejich řádění nepředvídatelné důsledky. Voda, valící se z hor, sebou brala vše, co jí stálo v cestě. Na mnoha místech došlo k sesuvům půdy. Zatím se teprve sčítají škody a oběti, ale už teď je jasné, že zahynulo nejméně 42 lidí. Sami ostrované hovoří o tom, že podobně silná smršť se Madeirou přehnala naposledy v roce 1993. I u nás máme zkušenosti s povodněmi. Ale právě kvůli sopečnému původu Madeiry nemůžeme úplně srovnávat. Zatímco v roce 1997 jsme bojovali s vodou, která se spíše zvolna převalovala krajinou, případně vytvářela stojící laguny, musí se Madeiřané vyrovnávat s děsivě rychlými proudy dešťovky  a bahna. Historické centrum Funchalu je totálně zaplavené. Viděl jsem záběry z přístavu i dalších částí města. Mezinárodní letiště v Santa Cruz je uzavřené. Když měl člověk tu možnost všechna tato místa navštívit, dívá se na podobnou katastrofu úplně jinak. Přijde mi neuvěřitelná. Nikdy bych nečekal, že právě tuto krásnou přírodu si budu muset později spojovat s takovým neštěstím. Madeiřanům věřím, že se s následky rychle vypořádají. Pomáhá jim portugalská vláda a snad pomůže i EU. Pomohl bych aspoň prostřednictvím DMS, ale zatím jsem nezjistil, jestli taková možnost vůbec existuje. Madeira je možná pro svět malá a příliš nevýznamná. Snad i proto bych jí pomohl o to raději.

Vancouver

Tak už to začalo. Další zimní olympiáda. Jak prudce stárnu, tak si jich pamatuju čím dál víc. Každá mi utkvěla něčím jiným. Tak třeba Sarajevo si pamatuji především podle toho, že jsem v  průběhu "náhle ochořel" a mohl tak sledovat veškeré dění přímo z postele. Z Calgary vzpomínám na zahajovací ceremoniál, během kterého staří indiáni zpívali velmi procítěně kanadskou hymnu. O Naganu nelze napsat nic jiného, než že mi na týden totálně převrátilo zaběhnutý režim. Jak hokejisté postupovali turnajem, nestačil jsem si plánovat náhradní volna a dovolené.  Vancouver jsem zaznamenal opět při záznamu zahájení, kdy jsem žasl nad projekcí a úžasnou multimediální show a včera samozřejmě ponocování u rychlobruslení, které jsem až do nástupu Sáblíkové bral jako nepodstatný a celkem nudný sport. Ale najednou jsem se přistihl, jak pozorně sleduji skluz, překládání nohou v zatáčkách a křížení dráhy... Krásný úspěch a trochu výsměch celému tomuto sportu. Přece jen nemáme žádnou krytou halu, ale přesto od náš vyšla olympijská vítězka. A to ještě neřekla poslední slovo. Hokejisté začínají ve čtvrtek ráno v 6:00 zápasem proti Slovensku a opět už mám domluvené náhradní volno. Jinak to nejde. Olympiáda je přece jen jednou za 4 roky. A v hokeji se po čase schází skutečně exkluzivní konkurence!

Úklid

Po čase na mě padl úklid vchodu našeho domu. Každý den proto velmi pozorně sleduji předpověď počasí. Podle ní má ve druhé půlce týdne napadnout až 40 cm nového sněhu. Mezi tím jsem na YouTube shlédl, co umí takový Blizzard v USA. Ten záznam bych každému doporučoval. Statická kamera snímá terasu rodinného domu. Na ní je zahradní nábytek s kulatým stolkem. Hodinu po hodině všechno pomalu mizí pod sněhovou přikrývkou. Blizzarda nečekám, ale přesto jsem ostražitý. Zatím sice mrzne, ale cesty a chodníky jsou suché. Kdyby to vydrželo až do neděle, vůbec bych se nezlobil. Stejně si budu muset ověřit, jak je to přesně s úklidem chodníků. Byly nějaké změny a za některé cesty a chodníky a jejich zimní úklid zodpovídá město. Odklízení sněhu je sice pro mě skoro koníček, ale minule jsem se do něj vžil až příliš a odnesla to lopata. Proto bych nerad páchal další zbytečné škody. Jdu pro jistotu zkontrolovat počasí.

Kometa

Na nebi zářila, ohnivá kometa... Takto jsem si mohl včera recitovat cestou na hokejové klání mezi zlínskými Berany a brněnskou Kometou. Vyrazil jsem s předstihem, v očekávání nemalých davů před pokladnami. S R.jsme se potkali na zastávce MHD a šli společně. Ani dostatečný předstih však nebyl dostatečný. Přivítaly nás zabedněné pokladny. Ano, zápas byl beznadějně vyprodaný. Dorazilo množství brňáků, odhadem tak 2 000 a asi i o něco víc. A to jsem se přitom tak krásně vybavil na stání na promrzlých schodech! Ani Novesta ze začátku nenabídla zrovna pohostinnost. Modrobílý úl, ve který se proměnila, hučel množstvím hlasů a všude se vznášelo plno kouře. Se začátkem zápasu došlo naštěstí k totálnímu vylidnění a tak jsme zápas mohli sledovat na několika LCD. Považoval bych tuto situaci za nácvik na play-off, protože pokud nebudou lístky normálně dosažitelné, nebude mít smysl o ně "bojovat" do roztrhání těla. Heslo "Novesta to jistí" vstoupilo v platnost. A zápas samotný? Byl to urputný boj. Kometa hrála výbornou taktickou aktivní obranu a prakticky nás nepustila k naší hře. Na 2:2 jsem vyrovnali až 2 vteřiny před koncem, během naší power-play. V samostatných nájezdech jsme pak byli lepším týmem. Byl to poučný zápas. Především v tom, že pokud soupeři použijí "naše zbraně", máme s tím problém. A taky, že i na LCD je hokej sledovatelný, s nohama v teple. A ještě něco stojí za zmínku. Naprosto korektní vztahy mezi příznivci obou táborů. Žádné zlé pokřiky, žádné konflikty, naopak, velmi pohodová atmosféra. Sami jsme s několika brňáky zapředli řeč. A tak by to mělo být vždy. Na nebi zářila, ohnivá kometa.... 

Školení

Díky školení jsem vypadl ze zavedeného rytmu. Jsou to vcelku zvláštní situace. Najednou člověk potkává jiné lidi, pohybuje se ve větší skupině... Zítra překročím určitou hranici a stanu se ctihodným kmetem. Tak dnes naposledy za jinochy hodnotím školení. Neprobíhá úplně podle představ a částečně je v angličtině. Ale něco jsme se dozvěděli a něco snad ještě dozvíme. Od kolegů po dnešku vím, že ráno bylo u Firmy rušno. Kolem stovky lidí si před hlavní budovou "mačkalo čepice" a přišlo se zajímat o práci. Není se co divit. Na jedno pracovní místo připadá v našem kraji až 27 uchazečů. Prý přibíráme kolem 80 lidí a budeme rozjíždět část nového provozu. Zřejmě je z čeho vybírat. Ale zkušenosti jsou takové, že mnoho nadšenců dost brzy odchází. Práce je náročná fyzicky a časově. No uvidíme, situace je přece jen trochu jiná než dříve a vyplatí se vydržet. Ani nevím, kdy vlastně zítra přijdu. Dnes to bylo hodně pozdě a zítra kdo ví. Takže svůj "velký den" oslavím prací. Při pohledu na číslovku s věkem si začínám myslet, že je to nakonec nejrozumnější varianta. Tak za jinochy naposledy dobrou noc.

Trojice

Hned trojici zápasů na domácím kluzišti, odehráli hokejisté Zlína v posledních pár dnech. Páteční zápas s Třincem jsem viděl na vlastní oči přímo na stadiónu a musím konstatovat, že se hrál hokej té nejvyšší úrovně. Konečné vítězství 3:2 bylo vyjádřením poměrů na ledě. O nedělním zápase se Spartou se bude mluvit ještě dlouho. 439 trestných minut je rekordem extraligy. Po našem výborném vstupu do zápasu, kdy jsme 9 minut předváděli naprosto excelentní hokej, přišel běžný faul Romana Vlacha u mantinelu, na projíždějícího sparťana. Odveta byla otřesná, hned 3 hráči soupeře se "férově" sesypali na Vlacha a bezhlavě do něj bušili. Vykloubili mu při tom rameno. Zbytek zápasu se pak zvrhl v sérii bitek a konfliktů. Ve "férovosti" nezůstali pozadu bohužel ani domácí, zvláště zákrok Kučného na Výborného byl zbytečný. Sedm trestů 5+do konce utkání na každé straně, hovoří za vše. Závěr se dohrával na hraně pravidel a důstojnosti. Podle mediálního obrazu je ale jasným viníkem Zlín, o Vlachově zranění se mlčí, nebo se zmiňuje jen okrajově. Přitom může mladého hráče vyřadit až do konce sezóny. V dnešním právě skončeném zápase porazili Berani Plzeň 4:1 a zkompletovali tak bodový zisk na 9 bodů ze tří domácích zápasů. Vynikající výsledek.