Léto - Kapitola III.

Valtice a okolí. Další vydařený výlet. Ve Valticích nejsem poprvé, tentokrát se vydávám opačným směrem než obvykle. Šlapu si po typické písčité půdě a u cesty sleduji "stánek" se zeleninou a ovocem, úplně bez obsluhy. Rajčata, papriky, hrozny, jablka...to vše je tady jen tak volně nasáčkované a označené symbolickou cenovkou. Naposledy jsem něco podobného viděl na Madeiře. Pomalu se dostávám k zámečku Rendez - vous, nebo také Dianinu chrámu. Je to romantický empírový zámek, zasvěcený bohyni lovu. Neváhám a fotím několik myslím celkem povedených záběrů. Pokračuji k nedalekému rybníku. Později kolem cesty pozoruji množství vykáceného a vzorně vyrovnaného dřeva. I zde bojují s kůrovcem, jak se dozvídám z informační tabulky. Ale to jsem už u novogotické kaple sv.Huberta. Kolem mě sviští mnoho cyklistů a koloběžkářů. Musím říct, že prudce roste obliba elektro kol a je to zde vidět. Tato kola vydávají podle typu zvláštní svištivý zvuk při jízdě. Po cestě se za mnou opět jeden takový podobný ozve. Ale když se kolem mě pak peloton prožene, vidím, že si to jen nějaké dítě na tažném vozíku broukalo na cestu. Tak vida, stále jezdí i klasici. Nejdéle se zdržím u chrámu Tří Grácií. Jde o klasicistní letohrádek, s antickým sousoším. Opodál nacházím vhodný pařez a tak doplňuji energii na další cestu. Bylo to prozíravé. Za chvíli jsem u empírového statku Nový dvůr, s typickou kruhovou rotundou. Možná bych si zde dal i pivo, kdybych měl čas. Ale musím polykat další kilometry. To už jsem u Lednických rybníků. Kolem dřevěné vyhlídky mířím k Apollonovu chrámu. Jenomže se dostávám do ještě většího časového presu. Ach to fotografování, které mě zdrželo víc, než jsem myslel. Nakonec to až ke chrámu nestíhám a otáčím se na zpáteční pochod, vlastně další trysk. Až se chvilkami divím, kde se to ve mě zase vzalo. Tempo držím po celé naučné stezce, která se táhne kolem Lednického rybníka. Pak si musím trochu pomoct aplikací Mapy.cz a zkracuji si cestu zpátky do Valtic. Kvůli tomu neuvidím Rybniční, ani Hraniční zámek, ale to se nedá nic dělat. Aspoň budu mít další motivaci, se do těchto krásných míst vrátit. Pak už jenom přesun na vlak a hurá zase domů. Tam zpracuji fotky a budu spřádat plány na hlavní část dovolené v Praze a jejím okolí. Ale o tom zase až v dalších kapitolách.