Pevnost poznání

Včera po čase zase na tripu. Počasí mu ale moc nepřálo, původně nás nohy nesly úplně jinam. Na Kopeček. Ale protože foukalo, vanulo a dulo, bylo námi rozumně vyhodnoceno, že na každém kopečku bude vanout, douti a foukat mnohem více. A tak jsme po Tour de sights a bizarním tvarůžkovém zákusku, z tvarůžkové cukrárny, zamířili do Pevnosti poznání . A tam se z nás staly rozpustilé děti, které si pohrály například s interaktivní periodickou tabulkou chemických prvků, pročetly si něco o tom, jak astronauti chodí na záchod, nebo jsme rozluštili několik šifer a prošli se lidským mozkem, který smrděl gumou. Došel jsem tam k závěru, že pevnost poznání spočívá v naprosté hravosti, zábavě a interaktivitě. A také k tomu, že je v každém z nás pořád velký kus dítěte. Na závěr jsme se odměnili nesmírnou květinovou krásou v Botanické zahradě .  Byl to sice hodně větrný a zamračený den. Ale nemám opravdu důvod se kvůli tomu mračit. Dlouho jsem se tak nepobavil, navíc v příjemné a milé společnosti. Co chtít víc?