Hra o krev

Odvysíláním druhého dílu mého oblíbeného seriálu Hra o trůny, se na internetu začaly množit nářky diváků, že šlo o dva promarněné díly, ve kterých se nic nestalo a nedělo. A tak si říkám, co všichni čekali? Nekonečnou řežbu od samého začátku, potoky krve, usekané končetiny a hlavy? Byl by pak dav nasycen? Za sebe říkám, že si právě až neskutečně užívám rozehrávání napětí jak mezi postavami, tak očekávání příchodu smrtelného nebezpečí, kterému musí společně čelit a to bez ohledu na mocenské a jiné osobní zájmy. Každému bych doporučil, aby si přečetl romány George R.R. Martina Píseň ledu a ohně. Knížky se čtou opravdu výborně a čtenář snad pochopí, že důkladné a detailní prokreslení neuvěřitelného množství postav a snových světů, není jen o zabíjení, sexu, epických bitvách a násilí. Za mě je všech těchto ingrediencí v románech nadávkováno tak akorát. Nepotřebuji žádnou Hru o krev.