Šmírák

Stal se ze mě šmírák. Potajmu šmíruju papouška, protože ten vždy spolehlivě pozná, když ho někdo pozoruje. Začne se pak chovat dost jinak, což je zajímavé. Při včerejším šmírování jsem zjistil, že se Matýsek pustil do jablka, kterého si den před tím ani nevšiml. S velkým zaujetím dobýval zrníčka z jaderničky. Jelikož si u toho zalepil zobák a asi nejen ten, šel se vzápětí koupat. To bylo velmi směšné, protože byl tak rozvášněný hygienou, že v jeden okamžik skoro celý spadl do misky s vodou. Pak dlouho seděl na bidýlku a pořádně se vysušoval. Chuť k jídlu ho rozhodně neopustila. Dnes pořádá salát a samozřejmě jeho oblíbenou směs zrní. Nají se a většinou brzy usne. Jinak se občas houpá v houpačce nebo skáče z bidýlka na bidýlko. Pohyby má čím dál víc jistější a už není tak nemotorný, jako na začátku. Zatím se pořád bojí, tak ho do ničeho nenutíme. Je klidný a moc často nešvitoří. Zatím ani není hlasitý. Nevím, jestli to takto zůstane. Teď zrovna se najedl a odpočívá. Poslouchá zvuk klapající klávesnice. Pískám na něho a doufám, že si tento signál zapamatuje. To bude asi všechno, jdu zase šmírovat.