Nesouvislosti

Vůbec to spolu nesouvisí, ale takto vedle sebe vše vypadá dostatečně postmoderně. Začněme v Egyptě, kde zuří něco jako revoluce. Ani oblíbené letovisko Hurghada se nedokázalo vyhnout rabování a chaosu. Podle zasvěcených komentářů může situaci uklidnit už jedině armáda. Naše cestovky ruší únorové zájezdy. Myslím na dovolenkáře, které situace zastihla třeba ve druhém dnu jejich 10ti denního pobytu. To musí být radost a zážitek. Ani u nás se nenudíme a pořád nevíme, jestli od března máme počítat s porody na polích, úprkem asi 4 000 lékařů a rušením lůžek akutní péče. Nejdříve se kluci dohodli na 2 miliardách, po dnešku je nejnovější informace že dohody neplatí a zítra už tu možná nebudou ani doktoři, ani Ministerstvo zdravotnictví. Co ovšem zůstane ze středozápadu USA, je větší záhadou. Podle světových serverů, se na tuto oblast žene nevídaná sněhová bouře, provázená tornády. Ale konec světa má být přece až v roce 2012! Slíbili nám to. Ještě včera jsem obdivoval bilanci hokejisty Dudy, který ve 25ti zápasech za Plzeň dokázal vstřelit 16 gólů a na dalších 13 přihrál. Muselo ho to zřejmě velmi psychicky vyčerpat, protože pravděpodobně v nedávných dnech zmlátil v roli řidiče postaršího chodce v Karlových Varech. Zřejmě ten pán nefandil Plzni. Tak to je teprve konec světa. O tom všem bychom nemuseli snad ani vědět. Bylo by to lepší. Jsou to nesouvislosti, které ovšem ve výsledku vytváří velmi souvislý pocit. Pocit zmaru. Počasí a doktoři si dělají co chtějí, v Egyptě je bordel a proto se zase všechno kvůli ropě zdraží a Duda mlátí kromě soupeřů už i chodce. A pak máme být optimističtí.