22. 2. 2012
J.J. a M.F.
Nedá mi to, abych se nezmínil o dvou oslavencích. Oba jsou velmi známí, oba se prosadili za mořem v USA. Ten první slaví 40 let, druhý rovnou 80. Populární "Džej Džej" Jaromír Jágr a neméně populární Miloš Forman. Měl jsem na oba vlastně velké štěstí. Zažil jsem je přímo při vrcholech jejich kariéry. Na Jágra mám opravdu zajímavou vzpomínku. Viděl jsem ho v jeho úplně prvním ligovém zápase. Sám na něj kdysi vzpomínal. V tehdejším Gottwaldově jsme stáli na tribuně a jen němě zírali, jak nějaký dorostenec s košíkem na obličeji, proháněl naše obránce. Už tehdy byl u mantinelu absolutně nepřekonatelný. Doslova si vodil naše hráče. "Jágr, kdo to je Jágr?", musím se ještě teď smát kamarádovým slovům. Už víme úplně přesně, kdo je Jágr. Nejen podle mě, asi nejlepší hráč ledního hokeje. Pro mě osobně překonal i Gretzkého nebo Lemiuxe. Možná ne čistě statisticky, ale celou kariérou ano. A to ještě nekončí. Podívám-li se na jeho současné působení v NHL, nevypadá to, že by chtěl nebo musel končit. Pravda, bylo i období, kdy jsem Jágra nemusel. Některá jeho vyjádření, nebo výkony nevýkony v reprezentaci, mě rozhodně nepřesvědčily. Zlomilo se to Naganem a pozdějšími úspěchy na různých turnajích. Jágrův význam pro reprezentaci se stal obrovským a jeho hra gradovala. Pokud by se vyhlašoval mistr světa ve hře u mantinelu, kraloval by Jágr mnoho let. Je v ní nejlepší, lepšího neznám. Samozřejmě mě zasáhly i filmy Miloše Formana. I když jsem jeho tvorbu ze zlaté éry let šedesátých mohl sledovat až později. Pokud vezmu filmy, které natočil již v Americe, nevím snad o jediném, který by se dal označit za slabý. Je pravda, že Ragtime nebo Takking Off nedosáhly velkého ohlasu, ale slabé rozhodně nejsou. A pak už jsou jen samé pecky. Přelet nad Kukaččím hnízdem, Vlasy, Valmont, Amadeus, Muž na Měsíci, Lid versus Larry Flint nebo Goyovy přízraky. Zajímavostí jistě je, že kritika nejvíce ztrhala film Valmont, Forman chtěl pak s filmováním dokonce úplně skončit. Velmi zajímavý je pak jeho příspěvek do dokumentárního filmu Viděno osmi, o letních Olympijských hrách v Mnichově 1972. Dva Češi, kteří zanechali ve světě velmi významnou stopu. Sám jsem zvědavý, jestli se můžeme i do budoucna těšit na podobně výrazné osobnosti.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat