Letí to

Tak nějak to letí. Není to tak dávno, co jsem se přiznal k nepsaní blogu. Vlastně, je to dávno. Ale letí to. Že to taky někdy neletí jsme se přesvědčili o víkendu. U Smolenska spadlo TU 154 s velkou částí polské politické elity. Nikdo nepřežil. Říkám si, proč vždycky před blížící se mojí cestou letadlem, musí dojít k nějaké větší letecké nehodě? Naposledy před Madeirou to byl Airbus, který se zřítil do moře. A teď tedy TU-čko u Smolenska. Až mé kroky zamíří na Ruzyň, nenechám se rozhodit. Tentokrát bych si let rád užil daleko víc. Poletíme zřejmě přes den a když bude hezky, možná i z okénka něco málo dole zahlédnu. Nad mořem dlouho nebudeme. Aby cesta byla dostatečně napínavá, musí přinést něco úplně nového. Tentokrát to bude plavba po moři. Zastávám názor, že člověk je tvor suchozemský. Jako neplavec a obyvatel státu, který nemá moře, si ho mohu dovolit. Přesto se na plavbu trajektem těším. Poprvé na moři.  Jsem rád, že tu nebudeme v době voleb. Stejně bych nešel, ale bude zajímavé se výsledek dozvědět v zahraničí. Někdo by jistě dodal - a zvážit návrat. Ale to je blbost. Žádný volební výsledek není důvodem k emigraci. Ty doby jsou už naštěstí opravdu pryč. Doufám, že až poletíme, budu si moct říct "letí to" a až poplujeme, tak třeba "pluje to".