Daviscup

Tak po 29 letech sleduji tenis. Jsme totiž ve finále Daviscupu, které jsme naposledy hráli před těmi 29 lety. To by na tom všem nebylo nejhorší. Ale dost mě zaráží, že si to pamatuji. A docela živě. Díval jsem se, bylo mi 10 let. Lendl, Šmíd a Složil. Jako bych je viděl. Opravdu soustředěně a souvisle jsem se díval. Jako v těchto dnech, kdy Berdych se Štěpánkem bojují o úspěch se Španělskem. Zatím prohráváme 2:0, ale při případném úspěchu v dnešní čtyřhře bychom stále ještě mohli pomýšlet na solidní výsledek. Škoda včerejšího Štěpánkova zápasu s Ferrem. Nadal nedal Berdychovi šanci. Čtyřhra bude důležitá v tom, jestli bude v neděli ještě o co hrát. Je to finále a tomu by slušela bitva a těsný výsledek. Odejít jako poražení finalisté, po jednoznačném průběhu, by nebylo to pravé. A tak mi tenis připomněl, jak ten čas letí. I včerejší los MS ve fotbale. Je neuvěřitelné, kolik těchto šampionátů už si pamatuji. Oproti tenisu  jsme se ale mohli z našich účastí v závěrečných turnajích těšit nepoměrně častěji. Ne pokaždé to vyjde a tak nezbývá než fandit Anglii, kolébce fotbalu a trochu sledovat Slovensko, jak se mu povede při premiérové účasti.