Slunečnice

 "Umění v kině" je název několika dokumentů, z tématem výtvarného umění. Měl jsem to štěstí vidět další díl, tentokrát věnovaný Vincentu van Goghovi. Nikdy by mě v minulosti nenapadlo, s jakým zájmem budu sledovat osudy malířů a výtvarníků, nebo odborné výklady k obrazům. Kromě toho se občas některé události zajímavě protínají. A tak jsem tento dokument viděl těsně poté, kdy dvojice mentálních zoufalců, napadla v jedné ze světových galerií, jeden z jedenácti Goghových obrazů se slunečnicemi. Tito "aktivisté" potřísnili obraz tomatovou polévkou a pak se vteřinovým lepidlem přilepili ke stěnám galerie. V těchto dnech nově další pomatenci napadli podobným způsobem obraz od Moneta. Nic proti svobodě každého protestovat. Ale ničit svým protestem světové kulturní dědictví? Proboha proč? Zamýšlím se nad tím, k čemu takové útoky povedou. Galerie nebo soukromí sběratelé, si přestanou zapůjčovat výtvarná díla a obyčejný zájemce o umění, bude odkázaný jen na internet, nebo dokumentární filmy. Mohu proti tomu hlasitě protestovat? Kam se mám jít pevně přilepit....? 

Fotky

 Musím si docela gratulovat. Konečně jsem se dopracoval k systému a základnímu pořádku v uložení a uspořádání fotografií. Během této práce jsem zjistil, že digitální fotografií se zabývám přes 20 let. Mezi tím můj archív narostl do nebývalých rozměrů. A tak jsem zvolil cestu upgrade SW v domácím NASu a instalace nové aplikace Synology Photos. Na ni teď nedám dopustit, kromě pohledu časové osy, nabízí klasický pohled přes složky. Vynikající je bezproblémová synchronizace z mobilních zařízení. V kombinaci s cloudovým úložištěm Zonerama, mám konečně pocit opravdového pořádku a zároveň bezpečí, při možné ztrátě dat na kterékoliv platformě. Potěšil mě víkendový výlet na Syrákov a jeho okolí, kdy jsem si užil krásných barev podzimního lesa. Překvapila mě i kvalita mnoha fotografií. Objevil jsem nové místa a užil si klidu, kdy kromě blízkého okolí Syrákova, jsem nepotkal cestou do Vizovic ani živáčka. Snad se ještě podobně vydaří i další výlety. 

Avatar

 Tak po čase zase v kině. Už jsem málem zapomněl, jaké to v našem jablečném multiplexu vlastně je. Tentokrát dávali film pro pamětníky, Avatar 3D. Ano, původní film z roku 2009. Nevěřícně jsem na to datum hleděl a nechtěl uvěřit, že je tomu 13 let od vzniku převratného díla světové kinematografie. Protože jsem film viděl asi 6x, přestože ve 3D jen jednou, fungoval jsem tentokrát především jako doprovod. Nakonec jsem se ale dost pobavil a užíval si technickou stránku filmu, více než obvykle. Kromě toho jsem se díky ukázkám z před i po filmu, navnadil na pokračování, které do kin přichází v prosinci 2022. Jen doprava do našeho krajského velkoměsta mohla být plynulejší a počasí trochu přívětivější. Možná jsem zase odboural zábrany a zajdu se kulturně obohatit častěji.

Neuvěřitelná

 Minisérie na Netflixu, s názvem Neuvěřitelná, mě nakonec jako diváka opravdu zaujala. Těch 8 dílů jsem shlédl poměrně v rychlém sledu. O sérii jsem se dozvěděl zajímavým způsobem. V rozhovoru s režisérem Hřebejkem, kde ji zmínil jako příklad skvěle napsaného díla a scénáře. Příběh o vyšetřování případů znásilnění, je pro mě po delší době klasickou detektivkou, s atmosférou naprostých klasik žánru. Pohledy obětí i dvou vyšetřovatelek, se postupně vzájemně prolínají. Mohu jedině doporučit.  

Volby

 Máme po komunálních volbách. Jak je krátce vyhodnotit? Opět všichni vyhráli. Nevím jak to politici dělají, jednou bych to chtěl umět jako oni. Pořád jenom vítězí. Přitom by se ti z velkých stran, měli tiše ploužit temnými uličkami. Jako obvykle v tomto typu voleb, drtivě vyhráli nezávislí kandidáti. A ti jsou na svoji nezávislost natolik fixovaní, až to cosi vypovídá o úrovni a limitech velkých stran. Na druhé straně, na čem přesně vystavěli svou nezávislost mnozí kandidáti? Na ideologiích, programech, nebo snad rovnou na voličích? Samé otázky bez odpovědí.  

Mobilizace

 Diktátor Voloďa Putin vyhlásil v Rusku částečnou mobilizaci. Všeobecná nebo částečná, je to vlastně úplně jedno. Vyhrožování celému civilizovanému světu, je pak už jen obvyklým doprovodným folklórem. Rusko, tato naprosto odporná země zdegenerovaných pastevců, se stalo dobrovolně světovým vyvrhelem. Samozřejmě je velmi smutné, že se u nás najde dostatek mentálně retardovaných, kteří by neváhali se před Putinem plazit. Ať jde o mnohé politiky, nebo průměrné občany. Hlavně klídek a teploučko, dostatek krvavého plynu a ropy. Zvláště u mladých lidí mě podobné postoje šokují. Nezbývá než jim trpělivě vysvětlovat, jaké to bylo, žít roky pod ruským vlivem. 

Zpět na vlnách?

 Platforma Blogger je stále aktivní. Mnohem aktivnější, než já. Co všechno se v přestávce přihodilo? Tak to by bylo na dlouhé vyprávění. Přes různé osobní "úspěchy"a Covid, až po válku v Evropě. Ale jako vždy, jdeme dál. Zpátky ni krok. A aktuálně? Hroby v Izijumu, jako další vizitka ruSSkého šílenství, úmrtí královny Alžběty II., Ševci v Chance lize, ale taky energetická nejistota, inflace, vysoký tlak i cholesterol. Pořád se něco děje.